Bolesti dolních zad

Momentálně jsem v procesu dokončování krátkého a intenzivního kurzu o bolestech dolních zad. Téma je to stále aktuální, protože zejména v léčbě chronických bolestí máme celosvětově pár zásadních problémů.

Bolesti dolních zad jsou ekonomicky vůbec nejnákladnější onemocnění (Vos et al., 2015). Důvodem proč jsou bolesti zad tak nákladné je částečně fakt, že záda zkrátka někdy rozbolí (a vyřadí dočasně z práce) skoro každého (70% lidí zažije bolesti dolních zad alespoň jednou za život) (Koes, van Tulder a Thomas, 2006). Zároveň se pacientům často dostane spousta rad a informací, které při uzdravování nepomáhají a naopak škodí (Rajasekaran et al., 2021). A tak se občas stane, že relativně banální (i když ukrutně bolestivé) problémy se zády se protahují, pacienti dostávají zbytečnou léčbu (zázračné prokřupnutí, které všechny problémy vyřeší, injekce s krátkodobým účinkem a zbytečnou medikaci).

Řeč je samozřejmě o obyčejných bolestech zad, které dostaly trochu nešťastný název "nespecifické" a které představují 90% všech případů, kdy záda rozbolí (Deyo a Weinstein, 2001).

Bohužel bolesti dolních zad nemusí být vždy úplně banální a tak když vás už jednou vyřadí z práce, nebo začnou setrvale sužovat, bude stejně třeba, aby vás viděl odborník v primární péči a správně určil, jestli jsou vaše problémy ty ukrutné, ale nejsou známkou jiného onemocnění, nebo bude třeba vás podrobit dalším vyšetřením.

Velmi pravděpodobně se však vaše záda zakrátko zahojí skoro samy a vy hojení a návratu k plnému zdraví pomůžete vhodně dávkovaným cvičením (a dobře vybranými cviky). Plán jak si projít bez zádrhelů uzdravováním vám pomůže sestavit třeba kvalitní fyzioterapeut.

A teď ještě pár zásad, když Vás ta bolavá záda budou trápit (National Institute for Health and Care Excellence (NICE), 2020):

Magnetickou rezonanci, roentgen, CT ani jiný velký děsivý přístroj pravděpodobně nebudete potřebovat. Pokud ano, pošle vás na něj odborník v nemocnici, nebo ambulantní specialista. Většinou ale zobrazovací metody neznamenají rozdílný přístup k léčbě až na vzácné výjimky (které by měli rozeznat zdravotničtí odborníci, kteří vás vyšetřují či ošetřují).

Pokud už rezonanci máte, vězte, že zdegenerovaní jsme trochu všichni (i já) a to i ti kdo nemají bolesti zad (Brinjikji et al., 2015). Přítomnost různých artróz, degenerovaných disků a jiných děsivých názvů vás nepředurčuje k bolestem zad, jejich přítomnost neumožňuje předvídat, zda budete mít bolestí ještě za několik let (Kasch et al., 2022).

Vyhřezlé plotýnky a bolesti vyzařující do nohou se obvykle dobře hojí. 95% pacientů se úplně uzdraví do 1 roku od vzniku obtíží. (Valat et al., 2010).

Pokud máte kruté bolesti, 1-3 dny si odpočiňte, využijte běžná analgetika, abyste se dobře vyspali a pak už je na čase začít se co nejvíce věnovat běžným činnostem. Možná si budete muset některé činnosti přizpůsobit, abyste je zvládli s co nejmenšími bolestmi, ale rozhodně to zkoušejte. Jakmile je to trochu možné, vraťte se do práce. Když se budete hýbat a normálně fungovat, budou se vaše záda daleko lépe hojit než když zůstanete ležet.

Přesto nezapomeňte, že bolesti dolních zad jsou často ukazatelem dlouhodobého přetížení, zhoršení celkového zdravotního stavu a někdy i komplikované životní situace a to častěji než důsledkem poranění. Když už bolesti máte, není dobrá strategie snažit se je za každou cenu překousnout a drtit se i když vás už záda hrozně bolí. Bolest je dobré respektovat a naučit se co vašim zádům dělá dobře a co ne. Co jim dobře nedělá, bude třeba natrénovat - s rozvahou se vystavovat zatížení zad tak aby znovu zesílily, ale cvičení bylo bezpečné a nebolestivé.

Protože jsem trochu maniak na citace, tak tady je máte:

Brinjikji, W. et al. (2015) "Systematic Literature Review of Imaging Features of Spinal Degeneration in Asymptomatic Populations", American Journal of Neuroradiology, 36(4), s. 811–816. Dostupné z: https://doi.org/10.3174/ajnr.A4173.

Deyo, R.A. a Weinstein, J.N. (2001) "Low Back Pain", New England Journal of Medicine, 344(5), s. 363–370. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJM200102013440508.

Kasch, R. et al. (2022) "Association of Lumbar MRI Findings with Current and Future Back Pain in a Population-based Cohort Study", Spine, 47(3), s. 201–211. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/BRS.0000000000004198.

Koes, B.W., van Tulder, M.W. a Thomas, S. (2006) "Diagnosis and treatment of low back pain", BMJ : British Medical Journal, 332(7555), s. 1430–1434. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bmj.332.7555.1430.

National Institute for Health and Care Excellence (NICE) (2020) Low back pain and sciatica in over 16s: assessment and management. London: National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK562933/.

Rajasekaran, S. et al. (2021) "The catastrophization effects of an MRI report on the patient and surgeon and the benefits of 'clinical reporting': results from an RCT and blinded trials", European Spine Journal, 30(7), s. 2069–2081. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00586-021-06809-0.

Valat, J.-P. et al. (2010) "Sciatica", Best Practice & Research Clinical Rheumatology, 24(2), s. 241–252. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.berh.2009.11.005.

Vos, T. et al. (2015) "Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 301 acute and chronic diseases and injuries in 188 countries, 1990–2013: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2013", The Lancet, 386(9995), s. 743–800. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(15)60692-4.